Zastávka Výstaviště

Pro pochopení správného významu nádraží je třeba prvně analyzovat děje, jež se na něm odehrávají. V minulosti byla role nádraží byla značně odlišná. Železnice na přelomu 19. a 20. století sloužila jako nenahraditelné médium pro přenos informací a ne jen hmoty, jak je tomu dnes. Byly to doslova platformy, na kterých se měnily životy lidí. U větších stanic můžeme kromě sociálního významu sledovat i nebývalou architektonickou hodnotu - jedinečná typologie uprostřed města, což si uvědomov- aly drážní společnosti a činily z nich své výkladní skříně.

Kromě efektivní přepravy a nabídky služeb je to především rozpoznatelnost. Nádraží by mělo být snadno čitelné v městské struktuře. Na těch předpokladech zakládám svůj návrh, i když se nejedná o plnohodnotné nádraží, ale železniční zastávku Praha Výstaviště. Jedná se o místo s bohatou historií i současností. Nikdy se nestane přestupním uzlem, ale za to může do přilehlé Stromovky a areálu Výstaviště nárazově pumpovat přívaly návštěvníků. Volím řešení na viaduktu jako stále platnou odpověď na vedení železnice městem. Půdorysnou stopu dráhy téměř neměním, ale dávám jiný charakter prostoru, který vzniká pod ní. Strojnickou ulici chápu jako obslužnou, zatímco prostranství na opačné straně jako předprostor Výstaviště, proto také volím jednotný povrch až k hraně areálu. Otázka využití prostorů pod viaduktem je dle mého názoru podstatná, jelikož značně ovlivní nově vzniklé prostory. Pouze komerční náplň ve formě obchodů ovšem není únosná. Prvotní představa byla jedna velká pražská jídelna odkazující na festivalový duch místa. Veškeré provozy a zázemí jsou umístěny v pilířích nebo celých blocích, takže velkorysý meziprostor může být dále nečleněn. Funkce se mohou měnit a páteř zůstává stejná, nosná.

Co se týče formy, tak zde chápu dopravní infrastrukturu hlavně jako městský dům, nikoliv jen jako komunikační prostředek. Volím elementární jazyk s jasným zdůrazněním úhelného bodu stanice - vestibulem. Trvalá nosná část je provedena z pohledového betonu a peróny zastřešuje ocelová konstrukce. Jak jsem zmiňoval v úvodu, nádraží dříve byla výkladními skříněmi. V tomto případě máme sice jen stanici, ale stejně tak může působit jako šperk navlečený na železniční niti.